Infarkt myokardu a angina pectoris

Popis:

Ischemická choroba srdeční (ICHS) znamená nedostatečné prokrvení srdečního svalu a můžeme jí dělit na akutní formu - infarkt myokardu (IM), nebo na formu chronickou - angina pectoris (AP).

Naše srdce je zásobeno krví díky věnčitým (koronárním) tepnám, které křižuji srdce a dodávají mu potřebný kyslík a živiny.

Představte si elektrárnu (srdce), která vyrábí elektřinu pro město (naše tělo). V samotné elektrárně jsou kanceláře a dílny, ve kterých je třeba též elektřina pro chod osvětlení, či řídících počítačů. A nyní si stačí živě představit, co se asi stane, když se poškodí dráty přivádějící elektřinu do zmíněných částí elektrárny…

Srdce potřebuje neustály přísun kyslíku a živin pro výživu svalových buněk, díky kterým dochází ke stahům srdce.

Nedostatečné zásobení krví spatřujeme v zúžení, nebo poškození věnčitých (koronárních) tepen vlivem Aterosklerózy, či tvorbou zánětů v cévách.
Právě zánětlivá ložiska jsou dnes považována za hlavního podporovatele poškození cév. Vina nyní padá na přílišnou konzumaci rafinovaných cukrů (tzv. „krátké cukry“) a nemalou spotřeba tuků v naší stravě.

Tvorba aterosklerotického plátu ve věnčitých (koronárních) tepnách má za následek nižší zásobení srdce krví - angina pectoris.

Poškodí-li se zmiňovaný aterosklerotický plát (utržení, více viz Ateroskleróza), dojde k hromadění krevních destiček v daném místě (destičky chtějí svým hromaděním poškozené místo cévy opravit) a může dojít až k ucpání věnčité tepny – infarkt myokardu. Jakmile dojde k ucpání srdeční cévy, začne část srdce, kterou tato céva vyživovala odumírat (nekróza tkáně).

Klinický obraz (příznaky onemocnění):

Hlavní příznak je pálivá, svíravá bolest na hrudi a obtížné dýchání, nadměrné pocení a strach.

Bolest může vystřelovat z hrudi do rukou (častěji do levé) až do prstů, nebo do zad, či břicha.

V případě akutní formy ischemické choroby srdeční je třeba neodkladný transport do nemocnice. Obě formy ischemické choroby srdeční vyžadují lékařskou péči.
 

Symbolika nemoci:

Obě formy ischemické choroby srdeční ukazují na nedostatečnou pozornost k našemu srdci. Pod zmíněným srdcem si prosím nepředstavujte anatomicky probádanou srdeční pumpu, ale emocionální (citovou) část nás. Není třeba žádných hlubokých analýz, či změť lékařských pojmů a definic z oblasti psychologie.

Stačí selská otázka.

Jak hodně myslíme, analyzujeme, dumáme a stavíme rozlehlé vzdušné zámky, jenž nám mají zaručeně přinést radost?

A jak často milujeme, malujeme, tančíme, bavíme se s přáteli? Nebo ještě obecněji, jak často děláme cokoliv, co nám přináší okamžitou radost?

Je jasné, že jedno kultivuje rozum a druhé cit. Jste ochotni připustit, že u Vás je pozornost k emocím (citu, či srdci) silně převyšována pozorností k myšlení?

Podívejme se, jaké je rozložení našeho životního úsilí v populaci.
Ženy se mnohdy rozdávají pro své rodiny, až se některé stávají služebnou ve své domácnosti. Chrání své děti přehnanou láskou až jsou děti nesamostatné, neschopné se o sebe postarat, či řeší přehnanou péči útěkem z domova. Rada je snadná, rozdělte spravedlivě své domácí povinnosti do rodiny a zbylí čas věnujte sobě.
Pro svou rodinu, jste nosným kamenem dokud netlačíte na pilu. Pak Vám partneři začnou utíkat do jiné společnosti a děti do světa.
Muži většinou zvládají směřovat pozornost na sebe. Dnešní trend je v tom maximálně podporuje. Každá prosperující firma chce mít ve svých řadách jedince, kteří dají bez sebemenšího odmlouvání přednost práci. Za to je čeká neuvěřitelné velebení na podnikových poradách, první místa v hodnocení zaměstnanců, nebo slastná finanční odměna.

Vše zmíněné posouvá naší společnost kupředu, ale je třeba si uvědomit, že závratný výkon stojí jiné síly v padesáti letech, nežli ve dvaceti.

U obou pohlaví se můžeme setkat se silným prosazováním sebe sama vůči rodině, přátelům, či zaměstnání. Tito jedinci mají ideální předpoklady pro srdeční onemocnění.

Proč?

Protože i tady je silně nadržena mysl (ego, chtíč), nad láskyplnou pokorou a úctou k druhým (citům). Náš srdcař namítne, vždyť ta moje žena, ten můj zaměstnanec to neumí jak já. Neumí! Protože kdyby to uměli, tak by tě nepotřebovali.

Má rada tedy míří k těžce pracujícím. Vytvářejte hodnoty poctivými způsoby, ale nezapomeňte v čas přenechat uzdu dalším, aby jste si své úsilí ve zdraví stihli užít.

Někteří z nás jistě namítnou, že se nezapomínají radovat, či se odměňovat. Vloni jste si přeci koupili nový vůz a letos to byla úchvatná dovolená v tropech. Vše je to krásné a jistě Vám to udělalo nemalou radost, ale je třeba zmínit, že jste na to museli každý den po celý rok tvrdě pracovat. Nejednou jste si museli odepřít radost s rodinou, či odpočinek s přáteli. Kolikrát jste utrousili, zda to za to stojí.

Stálo to za to?

Pokud řeknete ANO a zároveň máte srdeční problémy, je Vaše srdce jiného názoru.

Nyní důležitá otázka: Na čí názor dáte?

Na názor lékaře, partnera, kamaráda, zaměstnavatele, či na názor autora toho textu. Ať těmto lidem na Vás záleží sebevíc, nikdo z nich neprožívá to co Vy.

Vašemu pohledu jistě neuniklo, že jsem nezmínil nejupřímnějšího rádce – Vás samotné. Ano, i naše tělo nám může být nemalým rádcem v našem životě. Srdeční choroba už není od našeho těla přátelským upozorněním, je to zběsilé bití na poplašný zvon se slovy všimni si také mě!

Jasně cítím Vaší rekci: Tenhle autor se pomátl, radí mi ať seknu s prací a poslouchám masitou pumpu v mé hrudi.

Vše je na nás…

Ale pokud za sebou máte infarkt, nebo Vás sužuje angina pectoris, bedlivě rozhodujte zda se budete zítra agresivně hnát do prvních řad, zda budete zítra stroze odsekávat Vašemu partnerovi, nebo si budete bezohledně razit svou.